Paraša Tazria a Mecora je věnována identifikaci a očistě tzara at. Co to přesně je? V raných řeckých překladech hebrejské Bible bylo nazýváno „lepra“, což dalo vzniknout dlouhé tradici ztotožňující ji s malomocenstvím. Ale tato tradice byla od té doby vyvrácena, za prvé proto, že stav popsaný v Tóře jednoduše neodpovídá symptomům malomocenství. Za druhé, Tóra ji aplikuje nejen na různá kožní onemocnění, ale také na plíseň na oblečení a zdech domů, což jistě vylučuje jakékoli známé kožní onemocnění. Jinými slovy, nebyl to normální jev jako lepra. Tzara at byl specifický boží trest za lašon hara neboli zlou řeč.

Rabíni upozornili na verbální podobnost mezi mecora, osobou postiženou tímto stavem, a moci šem ra, někým vinným z pomluvy. Rambam pak podává brilantní popis toho, proč tzara ať postihla jak neživé předměty, jako jsou zdi a oblečení, tak lidské bytosti:

„Bylo to znamení a zázrak mezi Izraelity, aby je varovali před pomlouvačnými řečmi. Neboť kdyby někdo pronesl pomluvu, zdi jeho domu by utrpěly změnu. Kdyby činil pokání, dům by byl opět čistý."

Shakespearova tragédie Othello je nejpřesvědčivější ilustrací toho, o čem tradice mluví, když mluví o závažnosti moci šem ra (zlé řeči). Othello je generálem benátské armády. Když Iago, vysoce postavený voják, začne hořce nenávidět Othella, který nad ním povýšil mladšího muže Cassio, pomstí se. Iago plánuje divokou kampaň, včetně lstí Othella, aby získal podezření, že jeho žena Desdemona má poměr s Cassiem. Othello mu bohužel uvěří a požádá Iaga, aby zabil Cassio. Pak sám zabije Desdemonu v její posteli. Emilia, Iagova žena, ji objeví, a když Othello vysvětluje, proč ji zabil, ona si uvědomí podstatu manželova spiknutí a odhalí ho. Othello ve vině a smutku spáchá sebevraždu, zatímco Iago je zatčen a možná popraven.

Je to hra výhradně o zlu pomluv a podezírání a doslovně zobrazuje to, co mudrci obrazně řekli: „Zlá řeč zabíjí tři lidi: toho, kdo ji říká, toho, kdo ji poslouchá, a toho, o kom se říká. “

Shakespearova tragédie bolestně objasňuje, kolik zlých řečí žije v temných zákoutích podezření. S použitím zlých slov dokázal Iago uvést různé postavy v omyl, hrát na jejich emocionální slabosti, nedůvěru a závist a přimět každého, aby věřil tomu nejhoršímu o tom druhém. Výsledkem je sériové krveprolití a katastrofa.

Mudrci říkali, že zlá řeč je stejně špatná jako modloslužba, krvesmilstvo a vražda dohromady, a Shakespearův génius nám ukázal jeden dramatický způsob, jak může kontaminovat lidské vztahy a obracet lidi proti sobě s tragickými následky. Proto poetická spravedlnost židovská tradice připisuje zákony týkající se kožních chorob a plísní jako jeden z nejméně poetických biblických pasáží. Pomlouvač šíří lži v soukromí, ale toto zlo je odhaleno na veřejnosti.

Takže prosím, nikdy neříkejte ani nedělejte soukromě to, co byste se styděli vidět sdílené online ve virálním příspěvku nebo na titulní stránce novin. To je základní téma zákona tzara ať aktualizovaného do dnešní doby.

Kamila Tesařová

https://beitsilesia.cz