"Kol ha-eda kulam kedošim" - "Celé společenství je svaté". 
V týdenní paraše je další z těžkých zkoušek, kterou prošel židovský národ na poušti. 
Po neúspěšném pokusu o vejití do Israele, a poté, co byli odsouzeni ke čtyřicetiletému putování pouští, přišel Korach se svou skupinou a začal vzpouru proti jmenování Aharona a jeho rodiny do funkce "duchovního". 
Zneužil pojmu rovnosti a snažil se ho uplatnit i do oblasti duchovního velení národa. 
Něco podobného jsme viděli i v dobách komunismu, kdy se demagogičtí komunisté snažili zmanipulovat lid argumentem, že všichni jsou si rovni. 
Samozřejmě, že ve svém "lidství" jsou si lidé rovni - ve svých právech, ale nemohou si být rovni ve svých schopnostech a uplatnění. 
Každý má jiné dary a jinou duši, ne všichni se hodí pro určité funkce. 
V případě Koracha to byla manipulace s "veřejným míněním", protože jeho úmyslem nebylo vytvořit rovnostářskou společnost, ale šlo mu o to vyměnit Aharona v jeho funkci. 
Svět je stále stejný a pořád se opakuje situace, že někdo chce zneužít veřejnosti k prosazení svých osobních ambicí - viz celý dnešní politický svět. 
Politici dnes se už ani nesnaží předstírat, že jim jde o blaho celku, jen nabubřele a agresivně dokazují, že oni jsou ti inteligentnější a schopnější, než jejich konkurenti. 
V našem příběhu je zajímavé, že celý útok Koracha byl nasměrován jen proti Aharonovi, a ne proti Mošemu. 
Proč? Byl dost chytrý na to, aby pochopil, že funkce Mošeho je nevděčná, zavazující a dokonce nebezpečná. 
V předchozích parašách jsme byli svědky, jak těžce musí Moše prostřednictvím zázraků zajišťovat základní životní potřeby pro společnost. 
V určité chvíli dokonce prohlašuje - "Nemohu sám nést celý národ. Když je to tak, raději mě zabij". 
Takový "job" nikdo nehledá - maximální zodpovědnost, minimální popularita s nebezpečím ohrožení vlastního života. 
Kdyby dnes byly důležité funkce ve státě spojeny s takovou zodpovědností, pravděpodobně bychom měli nedostatek politiků, a ne jejich "inflaci". 
Proto se také Korach ucházel o funkci duchovního, která mu připadala atraktivnější - maximální popularita a minimální praktická zodpovědnost. 
Tak tomu bylo alespoň z jeho pohledu, jelikož byl ve své podstatě "kofer" - bezbožník. 
Nevěřil na B-ží plán spásy vyvedení z Egypta a myslel, že vše je vykonstruované Mošem. 
Kdyby měl opravdovou víru a vnímal celé dění jako B-ží plán, pochopil by, že duchovní poslání je obrovské břemeno a zodpovědnost. 
Když někdo něco pokazí v oblasti duchovní, škoda je mnohem větší - postihuje lidskou duši. 
Odkud víme, že byl bezbožník? 
Učíme se to z konce příběhu, kdy byl on s jeho "kumpány" (Datan, Aviram) a rodinou potrestán tak, že ho "spolkla" země. Moše prohlásil při tomto B-žím soudu - "Jestli zemřou normální smrtí, neposlal mě B-h. Jestli to však bude smrt, kterou ještě nikdo nezemřel, poslal mě B-h". Co nakonec byla jejich smrt? Otevřela se pod nimi země a spolkla je. 
Je to adekvátní smrti ukamenováním, jelikož ukamenování je svržení z výšky na zem. 
I zde zahynuli tak, že spadli z výšky na zem - ze země, na které stáli, do propasti. 
Takovou smrtí se trestá ten, kdo byl modloslužebníkem (nevěří na B-ha a Jeho vládu nad světem). 
Proto byla tato skupina potrestána touto smrtí, kdežto zbylých 250 vůdců, kteří se také zúčastnili vzpoury, bylo spáleno ohněm. 
Zasloužili si smrt za vzpouru proti Mošemu a Aharonovi, ale zůstala jim víra, a proto dostali jiný trest. 
K pochopení Korachovy osobnosti nám mohou pomoci Midraše, které svým vyprávěním pronikají do psychologie jeho myšlení. 
Podívejme se, jaký byl jeho přístup k Toře. 
Ve chvíli, kdy se rozhodl vzbouřit se, použil "učenecké" metody, aby zpochybnil vůdcovství Mošeho a Aharona, které vycházelo ze samotné Tory, tudíž potažmo i Toru samotnou. 
Přivedl k Mošemu oněch 250 vůdců, které oblékl do talitů, které byly vyrobeny celé z "tcheletu" - blankytu. 
Zeptal se Mošeho - "Talit, který je celý "tchelet", potřebuje cicit - třásně z "tcheletu"? 
Normální halacha říká, že košer talit je takový, v kterém je jedna třáseň z "tcheletu". 
Když samotný talit je celý "tchelet", nač ještě blankytná třáseň? 
Použil apologetické techniky - tzv. "kal vachomer" (od lehčího k těžšímu), kterým se snažíme z jednoho pravidla určit i druhé. 
Je to jedna z legitimních a používaných cest židovského vykladačství. 
Ne vždy se dá však použít, a tím, že se ho snažil aplikovat v této chvíli, sledoval "de facto" vysmát se Mošemu i celé Toře. 
Moše mu odpověděl, že i do takového talitu se musí dát blankytná třáseň, čímž vzbudil velký posměch celé skupiny. 
Jim to připadalo nelogické, a proto směšné. 
Tímto způsobem se pokoušel Korach bojovat proti závaznosti Tory, v kterou nevěřil. 
Jeho přístup byl pro celý národ mnohem nebezpečnější, než kdyby přímo řekl, že neuznává Toru jako takovou. 
Bohužel se dodnes setkáváme u části židovstva se stejným přístupem, kdy se snaží z Tory dokázat nelogičnost a nesrozumitelnost některých věcí - tudíž Její nezávaznost. 
Lépe se lze bránit argumentům někoho, kdo řekne, že věří vědě a Tora je, v jeho očích, výmysl (i když se věda a Tora nikterak nevylučují). 
Takovému člověku lze říci, že tak jak on věří vědecké teorii (přičemž se věda nemůže ve své podstatě zaobírat existencí B-ží), stejně tak já věřím náboženské teorii - sdělení Bible. 
Stojí zde tvrzení proti tvrzení, a tím není fakticky Tora zpochybňována. 
Ale člověk, který se tváří, že přijímá autoritu Tory, a pak v Ní, jejími prostředky se snaží zpochybnit její pravidla a poselství, je pro židovství mnohem "nebezpečnější". 
Tora není žádné "tabu", které je zakázáno zkoumat, ale je třeba dodržovat "pravidla hry" a vycházet z čistých úmyslů - lze klást otázky a hledat odpovědi, ale nelze "vědět" odpovědi a podle nich naaranžovat smyšlené otázky, aby si tak někdo dokázal svoji "pravdu"! 
Takový přístup je ve své podstatě nekorektní a lživý, a je schopen napáchat obrovské škody, nejen pro takového jednotlivce, ale i pro celé židovstvo, škody, které se již nedají napravit. 
Berou se tím lidem ideály, kterým věřili, ale nedalo se jim místo toho nic jiného, neřku-li lepšího. 
Nelze logicky pochopit ty, kteří se vehementně hlásí ke svému židovství a jsou na ně hrdí, a na druhou stranu zlehčují závaznost Tory. 
Vždyť celá jejich výjimečnost a vyvolenost pramení právě jen z Tory, a jestli není závazná, z čeho pak pramení jejich pocity?! 
(Nemíním tím nikoho urážet, ale je třeba si to uvědomit a přiznat.) 
V tomto kontextu už lépe chápeme velikost hříchu Koracha, a důvod, proč se mu dostalo tak strašného trestu, že B-h stvořil nový druh smrti pro jeho potrestání. 
V Midraších a Talmudu se dodává, že pro Koracha a jeho skupinu není budoucí svět (což je extrémní trest, který postihl za celou lidskou historii jen několik jedinců). 
Navěky jsou v "gehinom", kde křičí - "Moše je pravda a jeho Tora je pravda". 
To je opravdové peklo pro člověka, když pochopil svou chybu a nemůže už ji nikterak napravit. 
Kdy došlo ke Korachově vzpouře? 
Hned po hříchu zvědů, kdy bylo rozhodnuto, že lid nevstoupí do Israele a bude bloudit pouští čtyřicet let. 
Celou dobu, co měli vytyčený jasný cíl, o který musí usilovat, nebylo místo pro vnitřní rozpory, anebo osobní ambice určitého jednotlivce. 
Pozornost všech byla upřená k důležitějším věcem, než k řešení osobních problémů. 
Ve chvíli, kdy se ztratil ze zřetele tento velký cíl, přišlo období, kdy "není co dělat". 
A když člověk nemá co dělat, musí se něčím zaměstnat. 
Proto právě teď přišla chvíle pro vzpouru, které se dostalo i širší podpory. 
Velkou výzvou v lidském životě je neustálé hledání nových cest a cílů. 
Nelze staticky setrvávat na jednom místě, je třeba se někam vyvíjet a zkouškou člověka je, aby si neustále hledal pozitivní motivy, jejichž dosažením se postupně zdokonaluje, a ne naopak. 
I to je jedna z výhod pro toho, kdo žije podle Tory. 
Stále má co dělat, a co nového se učit. 
To samozřejmě není důvod, proč máme Toru, ale i tento aspekt pomáhá prožít lidem plnější a zajímavější život. 
Kolik věcí dnes lidé dělají jen proto, aby si něčím vyplnili čas svého žití. 
Dnes je život delší, volného času čím dál více, a také věci, které si dnes lidé vymýšlejí, jsou čím dál "podivnější". 
Učení Tory má nejen schopnost vyplnit člověku jeho život, ale také ho naplnit krásnými a moudrými věcmi, které si náš národ předává z generace na generaci od doby jeho vzniku.

Šabat šalom

Rabín Moše Ch. Koller

Převzato z www.olam.cz