Písmena hebrejské abecedy nejsou jako jiná písmena, která známe. Jsou to písmena svatá! Byla jimi přece napsána Tóra a v celé historii židovského národa byla a jsou zdrojem moudrosti.Traduje se, že hebrejská písmena existovala už před stvořením světa
a byla přímo účastna procesu utváření. Existují prý nezávisle na papíru inkoustu či slovech. Talmud říká, že když Mojžíš rozbil desky zákona,vyletěla písmena zpět vzhůru k B-hu, který je stvořil a daroval.
„Alef“ je první písmeno hebrejské abecedy, je symbolickým vyjádřením B-ží jednoty, ale znamená také vzduch a dech.
Tímto písmenem začínají důležitá hebrejská slova: Elohim (B-h), Echad (jeden), Adam (člověk), Elijahu (Eliáš)
a Abraham. Také první slovo B-žího přikázání začíná tímto písmenem Anochí (JÁ). „Já jsem Hospodin, B-h tvůj.....“
Písmeno Alef je také písmenem ohně (eš). Je to však oheň, který neničí, ale tvoří a obnovuje. Komu dal B-h z milosti okusit svou blízkost, komu se dal aspoň z části poznat, ten ví, co to znamená. Setkání s B-hem je setkání s plamenem, který vše, co je v nás nesvaté a hříšné osvítí, přetaví, obnoví a my takto očištěni můžeme vstoupit do B-ží přítomnosti, radovat se a růst, jako nikdy před tím. Zažehne-li v nás B-h svůj plamen, je to trvale hořící věčné světlo, které je energií, motivací a majákem... V jeho záři vidíme, co jsme dříve neviděli a pochopíme, co jsme dříve nechápali. Už navěky budeme vědět, co to je žít v bázni a v radování před Hospodinem. Jeho oheň v nás je tím pravým „perpetuem mobile“ našeho života časného i věčného.

Každé písmeno hebrejské abecedy má také svoji číselnou hodnotu. Písmeno Alef je jednička. Číslo jedna, právě tak,
jako písmeno Alef, je na počátku. Je to číslo, které nemůže být rozděleno a každé číslo v něm má svůj základ.
Jednička je číslem jednoty. Mnoho starověkých i novověkých filosofů se tímto číslem zabývalo a zabývá.
Filosof Xenofonés kdysi řekl: „Jednička je princip všech věcí, souhrnem, jejichž jediná podstata je jediný Bůh.“

Celek byl a je vždy vnímán jako jednota. Velkým milovníkem jednoty byl celý život filosof Platón. Jeho myšlení se stále okolo tohoto tématu točilo. „Jen TO JEDNO je skutečně nejvyšší jsoucí a všichni jsme z Něj vyšli a k Němu jdeme“. Prvotní hřích tuto jednotu B-ha a člověka rozdělil a od té doby touží B-h i člověk znovu po trvalém sjednocení. Středověká židovská i křesťanská mystika byly jedna druhé podobné právě touto živou touhou po jednotě s B-hem. Bylo to díky době a poměrům v té době panujícím. Motivem byla touha vybřednout z marasmu a to lze jen při pohledu vzhůru!
Mistr Eckhart, významný středověký kazatel, filozof a myslitel řekl: „...rozmanitost světa a neklid člověka mohou být překonány jedině ve sjednocení s Bohem“. Jak aktuální myšlenka i pro dnešní dobu! Odvěká touha lidstva je vlastně touhou po jednotě - politické, vnitřní, náboženské. Celé věky se jí lidstvo snaží dosáhnout mocensky, násilím...To všechno je ale ve své podstatě stesk po prvotním B-žím řádu, po dokonalosti po splynutí s B-hem po Pokoji. Moderní izraelský básník Benjamin Ziv vyjádřil tuto myšlenku ve své básni:

Nepopřené jedno
Tolik světla – jedno Slunce
tolik hvězd – jedno nebe
tolik dechu – jeden vzduch
tolik myšlenek – jeden mozek
tolik slov – jeden jazyk
tolik lží – jedna pravda
tolik pocitů – jedna láska
tolik lásky – jedno srdce
tolik lidí – jeden Otec
tolik víry – jeden Bůh.

Marta Srbová