Šestnácté písmeno hebrejské abecedy, jehož číselná hodnota podle gematrie je 70, patří spolu s písmenem א (alef) k nehlasným „tichým“ písmenům, která se stávají slyšitelnými pouze skrze připojené hlásky a proto mohou mít různé hláskové tvary (a,e,i,o,u). Jelikož hebrejština je především jazykem Bible, není náhodou, že každé písmeno tam má určitý význam a není tedy jedno, je-li ve slově napsáno „alef“ nebo „ajin“, i když se zdá jejich zvuk při výslovnosti stejný. Ajin je písmeno němé, ale vidoucí!

Piktogramem vyjádřené písmeno „ajin“ vypadá jako oko.
Slovo „ajin“ skutečně znamená  „oko, vidět“ a v širším smyslu slova „rozumět a podřizovat se“. „Oko - do srdce okno“ říká jedno přísloví
a opravdu je to tak. Do některých očí se tak rádi díváme - do těch,
ve kterých se zračí láska, důvěra, soucit, bezelstnost. Takové bývají oči maminčiny a oči dětské. Ale někdy potkáme člověka, jehož pohledu je lépe se vyhnout, jako by nás mohl takový pohled i zabít. A dost možná to tak opravdu je! Raši říká: „Srdce a oči jsou vyzvědači těla; vedou nás k tomu, abychom hřešili. Oči vidí, srdce prahne a tělo zhřeší“. 
Oko je takový zvláštní orgán, dává nám informaci o vnějším světě,
ale naopak zase odhaluje světu naše nitro. Ježíš na tuto skutečnost upozornil, jak čteme u Matouše 6, 22-23: „ Světlem těla je oko, je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo. Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě….“

Už víc než 4000 let jsou přesně stanovena pravidla výkladu hebrejského písma. Takže nejen celá slova, ale samotná písmena, ze kterých se slova skládají, mají svůj jedinečný výklad. K naší škodě nám kvůli neznalosti možná částečně uniká skutečný a pravý význam celého textu, který měl pisatel, obeznámený s touto problematikou, opravdu na mysli. Ale my věříme, že pravdu skrytou v Písmu svatém nám odhalí Duch svatý, stojíme-li o to ji znát .

Zastavím se na chvíli nad číslem 70, které je číselnou hodnotou písmena ע. V židovské tradici je toto číslo opravdu významné!

V knize Genesis 46,27 čteme: „...Všech duší domu Jákobova, které vešly do Egypta, bylo sedmdesát.“ Při uzavření smlouvy mezi Hospodinem a izraelským lidem bylo řečeno Mojžíšovi: „Vystup k Hospodinu, ty i Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát z izraelských starších….. Pak Mojžíš a Áron, Nádab a Abíhú a sedmdesát izraelských starších vystoupili vzhůru. Uviděli Boha Izraele. Pod jeho nohama bylo cosi jako průzračný safír, jako čisté nebe. Ale nevztáhl ruku na nejpřednější z Izraelců, ačkoli uzřeli Boha; i jedli a pili.“ (Exodus 24,1,9,10,11)  Při svátku Stánků (Sukot) bylo obětováno sedmdesát býčků, jako pokání za sedmdesát národů světa. Také zajetí Židů v Babyloně trvalo sedmdesát let. Židovský nejvyšší soud Sanhedrin měl sedmdesát členů. Tento soud působil v Izraeli za římské nadvlády až do 5.století. Podle judaismu má Tóra sedmdesát tváří.
Nesmíme zapomenout na Danielovo proroctví o sedmdesáti týdnech: „Sedmdesát týdnů let je stanoveno tvému lidu a tvému svatému městu, než bude skoncováno s nevěrností, než budou zapečetěny hříchy…“
(Daniel 9,24-27)

V NZ se s číslem 70 setkáváme také. U Lukáše 10,1 čteme: „Potom určil Pán ještě sedmdesát jiných a poslal je před sebou …“

Vraťme se ale k ע – oku. V některých knihách a textech bývá toto písmeno vyobrazeno s očima na každém svém horním výběžku.  
„Neboť oči Hospodinovy obzírají celou zemi, takže se mohou vzchopit ti, jejichž srdce je cele při něm.“ (2Pa 16,9)

„Vždyť oči Hospodinovy hledí na spravedlivé a jeho uši  jsou otevřeny jejich prosbám…“(1Pet 3,12)

Když si tyto verše přečte někdo nevěřící, řekne si, to je jako z Orwella, tam Velký bratr také stále všechno a všechny sledoval. Jsme snad všichni jako v nějaké reality show? Ne, ne! Velký bratr sleduje z důvodu zneužití, ponížení, manipulace. Náš Pán nás sleduje pohledem bezmezné lásky, lásky tvůrce ke stvoření, lásky, která nechce, abychom propadli ve škole života, chce, abychom všichni uspěli. Sleduje nás proto, aby nás včas varoval před selháním a pádem, aby přispěchal na pomoc v naší beznaději a bezmoci.

Takže ta slova shora uvedených veršů nám mají přinést útěchu a uklidnění! Dnes, kdy se zdá, jakoby všechna známá pravidla vzala za své, kdy není ani jediného pevného bodu tady na zemi, kdy lidé porušují bez bázně všechna B-ží ustanovení, kdy lež, zdá se, má tak dlouhé nohy, že než bychom ji uchopili a usvědčili, promění se v jinou. Děsí nás to? Máme strach? Ano! To je lidské, ale připomínejme si ty verše znovu a znovu, naučme se je třeba nazpaměť. Náš milovaný Pán není nikdy unavený, nikdy nás neodbude, ale vždycky je připraven vyslyšet nás a pomoci. Neříkejme „já věřím“ ale skutečně důvěřujme, spoléhejme se! Na jednom místě v Bibli B-h říká „vyzkuste mne“.
Svět nebude lepší a ani my na tom nebudeme lépe, tak uchopme tu nabízenou pomoc!

Pozdvihuji očí svých k horám, odkud by mi přišla pomoc

Pomoc má je od Hospodina, který učinil nebe i zemi.

Nedopustí, aby uklouzla noha tvá, nedříme strážný tvůj.

Aj, nedříme a nespí ten, jenž chrání Izraele.

Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.

Nebude bíti na tě slunce ve dne ani měsíc v noci.

Hospodin tě chránit bude od všeho zlého, on ochrání tvou duši.

Hospodin tě bude chránit, když budeš vycházet i vcházet, od tohoto času až navěky.

Ž 121

V tomhle čísle jsou vlastně skryté dvě osmičky. Osmička je číslo, které od začátku tohoto roku plní snad všechny sdělovací prostředky. Bez ohledu na to, co se o něm pravdivého i nepravdivého píše, podle gematrie je číslo osm číslem spravedlnosti a rovnováhy. Ale co ta šestnáctka? Tuto číselnou hodnotu má Kain, ale také Nachaš (had). Ve čtvrté kapitole knihy Genesis se dočítáme, co se stalo mezi bratry Ábelem a Kainem. Ábelovu oběť Hospodin přijal, ale Kainovu ne. Kain vzplanul velikým hněvem a stalo se to, jak je už shora napsáno, „oči vidí, srdce prahne a tělo zhřeší“. Hospodin chce Kaina od zlého úmyslu odvrátit a říká: „Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář? Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudeš-li konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout.“

Kain ale nedal na napomínání, od zlého úmyslu se nedal odvrátit a svého bratra Ábela zabil. Kdopak mu asi tuto hroznou myšlenku vnukl?
Kdo jiný, než ten starý svůdce, Nachaš. Tím, že neposlechl Hospodina, ale svůdce, postavil se Kain proti B-hu. A Hospodin jej učinil „psancem a štvancem“ a Kain „odešel od tváře Hospodinovy…“

Být odvržen a zatracen B-hem! Hrůznější představy není!
My, kterých hříchy zbělely drahou krví Beránka, si něco takového ani nedovedeme představit. Potkat se se smrtí pro nás není žádná bezbřehá hrůza, ale naděje na setkání s Králem, se svatými, kteří nás předešli.
Být ale zatracen B-hem, to je ta skutečná smrt, řečeno bibličtinou
ta druhá smrt – něco definitivního.

Nevíme, jak Hospodin mluvil s lidmi v biblických dobách, jestli opravdu slyšeli hlas? Ale k nám mluví skrze Ducha svatého, který se dotýká našeho svědomí a tak víme, co je dobré a co zlé v B-žích očích. Ale posloucháme vždycky? Necháme se odradit od svých všelijak převrácených úmyslů? Nezakřikneme ten varující hlas v nás, protože chceme udělat právě to, co se nám momentálně líbí? Buďme opatrní! Buďme strážci svých bratrů a sester a buďme strážci své vlastní duše. Věčnost bude VĚČNÁ!!!

Marta Srbová

Ukázka některých písmen fénické abecedy

z období kolem roku 1400 před naším letopočtem.

V české transliteraci je fénické písmeno, odpovídající hebrejskému písmenu ayin, přepisováno hláskou „o“.

Toto písmeno fénické abecedy, znázorňované kruhem,

mělo řadu symbolických významů:

oko, zdroj, pramen (vody), založení, význam, smysl.

                                                           Kainova bratrovražda                                                        

Gustave Doré (1832-1883) 

Poslední soud

Gustave Doré (1832-1883)