Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Teruma 2016

16. 2. 2016


Výklad sidry Truma

 

(Ex. 25,1-27,19)

 

Bůh není omezený ani časem ani prostorem. Přesto v sidře čteme, že Jeho úmyslem je přebývati mezi svým lidem. Zájmeno "svým" zde nabývá nesmírné důležitosti. Znamená to, že Bůh volí své přebývání (hebrejsky šechina) - odtud i miškán, tj. svatostánek. 
Vybudování tohoto svatostánku však předpokládá dvě věci:

- o trumu, tj. oběť pozdvihování

- a ochotné srdce

Truma, neboli oběť pozdvihování, znamenala, že kohen obětované zvíře pozdvihoval k Nebi. Ve slově Nebe píši velké N proto, že v rabínské literatuře je synonymem Boha. Znamená to, že oběť patří jen Bohu. 
Ochotné srdce znamená, že proto, aby Bůh mohl oběť přijmout, musí člověk něco obětovat. Musí se zříci části svého majetku, svého zisku a potažmo i svého postavení, není-li to v souladu s Boží vůlí. Myslím, a nejsem daleko od pravdy, že to, čeho se člověk nerad zříká a co nerad obětuje, je čas. Svatostánek měl hebrejský název Ohel moed, což nabízí dvě možnosti překladu. Ohel je stan, moed je nejen setkávání, ale i čas. Je to tedy i stan, lépe řečeno svatostánek času. I když v dnešní době nemáme tento přenosný svatostánek ani Chrám, čas, který umožňuje přístup k Bohu, zůstává. Svatostánek si může každý vybudovat sám v sobě, když bude Bohu obětovat čas na modlitbách a studiem Tory. Jen tímto způsobem může člověk přinášet trumu - oběť 
Svatostánek, jehož úlohu po čase přebírá Chrám, je viditelným symbolem určitého řádu, který je třeba dodržovat. 
Hodnota člověka. Nedávno jsem slyšel v diskusi z úst renomovaného ekonoma. že kdyby přes noc umřeli všichni nezaměstnaní, nastal by boom naši ekonomiky. Totéž by se dalo říci i o důchodcích. Tážeme se tedy - jakou má dnes člověk vlastně hodnotu? Mrtvý člověk je pro společnost cennější než živý. Nejlepším místem, z kterého může člověk společnosti prospět, se nachází dva metry pod zemí. S podivem zjišťujeme, jak se křiví kritérium hodnot. O vykrádání osádek výrobních linek, za účelem jejich většího zotročení, se hovoří jako o "zeštíhlování stavu", propuštění pracovníci jsou "uvolněni" jako kdyby předtím byli nějak svázáni. O vyložené krádeži se hovoří jako o "vytunelování"; o potratu se mluví jako o "přerušení těhotenství" jako kdyby nenarozený člověk měl po nějaké přestávce pokračovat ve svém vývoji. A tak bychom mohli pokračovat. 
V čem spočívá celý problém? Člověk je odkloněn od Zdroje hodnot a je přikloněn ke křivému zrcadlu. Vzhledem ke svým aktivitám není sto vybudovat Hospodinu svatostánek a tudíž trpí absencí Šechiny.


Tora

 

Exodus 

25,23 Zhotovíš stůl z akáciového dřeva dlouhý dva lokte, široký jeden loket a vysoký jeden a půl lokte. 
24 Obložíš jej čistým zlatem a opatříš jej dokola zlatou obrubou. 
25 Uděláš mu také dokola na dlaň širokou lištu a k liště uděláš dokola zlatou obrubu. 
26 Opatříš jej čtyřmi zlatými kruhy a připevníš je ke čtyřem rohům při jeho čtyřech nohách. 
27 Kruhy budou těsně pod lištou, aby držely tyče na nošení stolu. 
28 Tyče zhotovíš z akáciového dřeva a potáhneš je zlatem; na nich se stůl bude nosit. 
29 Zhotovíš k němu též mísy, pánvičky, konvice a obětní misky používané k úlitbě; zhotovíš je z čistého zlata. 
30 Pravidelně budeš klást přede mne na stůl předkladný chléb.

Leviticus 

24,5 Vezmeš bílou mouku a upečeš z ní dvanáct bochníků: každý bochník bude ze dvou desetin éfy. 
6 Položíš je před Hospodinem na stůl z čistého zlata do dvou sloupců, šest do sloupce. 
7 Na každý sloupec dáš čisté kadidlo; bude při chlebu na připomínku jako ohnivá oběť pro Hospodina. 
8 Ať je Áron před Hospodinem uspořádá vždycky v den odpočinku, a to ustavičně. To bude mezi Izraelci platit jako smlouva věčná. 
9 Budou patřit Áronovi a jeho synům, kteří je budou jíst na svatém místě; je to pro něho velesvaté, podíl z ohnivých obětí Hospodinových. To je provždy platné nařízení."


Mišna 


Ve vnitřní síni před vstupem do Chrámu byly dva stoly: jeden mramorový, druhý zlatý. Na mramorový stůl se kladl předkládaný chléb, který vcházel, na zlatý ten, který vycházel, neboť svaté věci mají stoupat, a ne sestupovat. Uvnitř Chrámu byl další zlatý stůl, na němž předkládaný chléb neustále ležel. Vešli čtyři kohanim: dva nesli dva sloupce (chlebů) a dva nesli dvě kadidelnice. A čtyři kohanim kráčeli proti nim: dva, aby dva sloupce chlebů odebrali, a dva, aby odebrali kadidelnice. Ti, kteří vcházeli, se postavili na sever, tvářemi k jihu; ti, kteří vycházeli, se postavili na jih, tvářemi k severu. Tito odebírají, couvajíce v prostoru, jejž mají jedni i druzí před sebou, tamti kladou, postupujíce. Neboť bylo řečeno (Ex 25,30): "Stále před mojí tváří. " Jossi praví: "I kdyby jedni nejprve odebrali a druzí až potom položili, stále je splněno." Vyjdou a položí je na zlatý stůl v síni, zapálí kadidlo v kadidelnicích. A chleby se rozdělí mezi koheny. Vyjde-li Jom kipur na šabat, chleby se rozdělí večer. Vyjde-li Jom kipur na den před šabatem, skopec pojídaný o Kipuru se jí večer. A (pontifové) babylónští ho jedí syrového, nebot' to tak snesou.

Gemara 
Je jedna barajta: Rabi Jose řekl: "I kdyby starý chléb odebrali ráno a nový položili večer, je to také dobře. "Ale jak se pak naplní stále před mojí tváří "? Hlavně když stůl nezůstane bez chlebů přes noc. 
Rav Ami řekl: "Podle slov Rabiho Joseho by to tedy znamenalo, že když se někdo naučil pouze jednu kapitolu ráno a jednu večer, i tak splnil příkaz "Neodejde kniha Tóry od úst tvých" (Joz 1,8)? " Rabi Jochanan řekl ve jménu Rabiho Šimona ben Jochaje: "I když někdo přečte pouze ranní Šema a večerní Šema, splnil přikázání neodejde od úst tvých; nesmí však o tom být poučen člověk nevzdělaný (am-haarec). " Ale Raba řekl. "Poučit nevzdělaného je zásluha (micva)." Ben Dima, syn sestry Rabiho Jišmaela, se Rabiho Jišmaela zeptal: "Když někdo nastudoval celou Tóru jako já, jak to je pro něj se studiem řecké moudrosti? " Rabi Jišmael mu místo odpovědi přečetl verš "Necht' neodejde kniha Tóry od úst tvých a rozjímáš nad ní dnem i nocí" (Joz 1,8). "Najdi mi hodinu, která by nebyla dnem ani nocí, a tehdy studuj řeckou moudrost. " Rav Šemuel bar Nachman v tomto bodě odporuje. Nebot' Rav Šemuel bar Nachman praví ve jménu Rava Jonatana: " Ten verš neznamená povinnost ani příkaz, je to požehnání. Hospodin viděl, že učení Tóry je Jozuemu obzvlášt' drahé, nebot' je řečeno (Ex 33,11): ´Ale služebník jeho, mladý Jehošua, syn Nunův, nevzdálil se ze stanu.´ Hospodin mu řekl: ,Miluješ tolik učení Tóry, že kniha Tóry nikdy neodejde od tvých úst! ` (Joz 1,8). " 
Před Rabim Jišmaelem se učilo: "Slova Tóry nejsou pro tebe dluhem. Nejsi s nimi nikdy vyrovnán." 
Chizkija řekl: "Co znamená text (Jb 36,16): vyvede tě z jícnu protivenství do širého prostoru, kde nic netísní, a kde stůl bude pokryt tučnými jídly? Hle, jak se způsob Boží liší od způsobu masa a krve. Způsob masa a krve: člověk láká svého bližního, aby ho zavedl z cest života na cesty smrti; Hospodin láká člověka, aby ho zavedl z cest smrti na cesty života, neboť je řečeno (Jb 36,16): ,Odlákal jsem tě od těsného jícnu,i od pekla, jehož jícen (vstup) je těsný, aby se tam shromaždoval kouř. A pravíš-li: , Tak jako je těsný jeho jícen (vstup), těsné je i peklo, ` text říká (nebot' Tofet je už odedávna připraven; také on byl zřízen): hluboké a široké... A pravíš-li: , To nebylo připraveno pro krále , text (Iz 30,33) říká: pro krále . A pravíš-li: Není tam dřeva, text (Iz 30,33) říká: ,Na jeho hranici je mnoho ohně a dříví . A pravíš-li: I toto je odplata, text říká: ,Stůl bude pokryt tučnými jídly". Raba bar Chana ve jménu Rava Jochanana řekl: "Nebyli to Babylónští, byli to Alexandrijští. Jsou však nazýváni Babylónští, nebot' Babylónští jsou nenáviděni. " 
Poučuje nás o tom jedna barajta: Rav Jose řekl: "Nejsou to Babylónští, ale Alexandrijští, a Babylónskými jsou nazýváni kvůli nenávisti, kterou probouzejí Babylónští. " Rav Jehuda odpověděl: "Budiž upokojen, neboť jsi mne upokojil. "

Chléb, kterým se sytili kněží byl neustále před Boží tváří, vždyť i takový byl jeho název, tj. chleby tváře. Povinností kněží bylo i vyučovat lid. To, čím byli kněži syceni, předávali dál; "čím srdce oplývá, tím ústa překypují". 
V Chrámu bylo celkem pět svatých předmětů: Truhla smlouvy, obsahující Desatero Božích přikázání, kadidlový oltář, zlatá menora - sedmiramenný svícen, zlatý stůl, na němž byly uloženy chleby tváře a obětní oltář jenž stál před vchodem do svatyně. Tři předměty měly lištu - tj. korunu: truhla smlouvy, stůl na chleby tváře a obětní oltář. Koruna Truhly smlouvy představovala svrchovanost Tory, proto dodnes se svitek Tory korunuje korunou, tzv. Keter Tora. Koruna obětního oltáře představovala kohanim, kteří jsou prostředníky mezi lidem a Bohem, kteří vyučují lid a dávají lidu požehnání. Koruna zlatého stolu představovala úřad krále, nebo chcete-li světskou moc a právě na něm měly neustále ležet chleby tváře. 
V talmudickém traktátu Pirkej avot (proslovy otců) se praví: "Svět spočívá na třech věcech - na Toře, na bohoslužbě a na konání skutků milosrdenství". Rabín Šimon ben Jochaj řekl: Existují tři koruny: koruna Tóry, koruna kněžství a koruna vlády, ale koruna dobré pověsti je nade všemi. 
- Koruna Tory - viz Lev. 19,32 vzdej úctu nejen Tóře samé, ale i tomu, kdo si osvojil moudrost. 
- koruna kněžství - viz Lev. 21,8 
- koruna vlády -viz Dt. 17,15 
A tak se dostáváme k řešení našeho problému. Znamená to tedy, že pouze ten, kdo spojí tyto tři koruny, docílí i koruny čtvrté, tj. koruny dobré pověsti. Jak jsme si uvedli v sidře, pojednávající o osudu Josefa, tyto tři koruny spojí jedině mesiáš, který bude korunován ještě čtvrtou korunou dobré pověsti. Jak vidíme, bylo již mnoho mesiášských pretendentů, ale ani jeden z nich nezískal korunu dobré pověsti. Jedině ten, kdo bude korunován těmito čtyřmi korunami, vyřeší i výše uvedené problémy.

 

/Převzato z www.olam.cz/