Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Sidry Nicavim - Vajelech

20. 9. 2014

 

 

Výklad sider Nicavim (Deut. 29,9 - 30,20) a Vajelech (Deut. 31,1 - 31,30)

 

Naše týdenní paraša začíná slovy "Atem nicavim" - 
"Vy stojíte (dnes, před Hospodinem)". 
Je vlastně pokračováním a odpovědí na to, co bylo psáno v předchozí paraše, kde bylo ústy Mošeho předneseno 98 kleteb, které postihnou židovský národ, jestliže se odkloní od Hospodina. Podobnou pasáž se 49 kletbami jsme měli v knize Vajikra, kde však byly zakončeny dvěma požehnáními, které říkaly - přestože Vás potkají špatné věci, nakonec z nich vyjdete jako požehnaní. 
Ne tak je tomu v druhé pasáži, kde po všech kletbách (kterých je přesně 2x tolik), nejsou žádná slova útěchy. 
Proto přichází naše paraša a začíná slovy - 
"Vy stojíte dnes před Hospodinem, což má demonstrovat, že i zde se podaří Israeli "přežít" všechny kletby. 
Výraz "nicavim" - stojící, se uvádí i v příběhu darování Tory, kde byla uzavřena smlouva s Hospodinem. 
Stejně jako tam, i zde má slovo stejný význam - po vzdálení se z B-ží cesty, jehož důsledkem je trest, který je popsán v kletbách, přichází chvíle nové smlouvy s Hospodinem, kdy je Israel vyzván k nápravě. 
Je to potvrzení věčné smlouvy, jak je řečeno ve verši (29,14) - "nejen s tím, kdo je zde dnes, ale i s tím, kdo zde dnes není" - čímž se myslí i všechny následující pokolení. 
Paraša se vždy čte na šabat, který předchází Roš Hašana. Proč? Důvodem je, že v této pasáži (kapitoly 29,30) se koncentrovaně popisuje, od čeho a jak se musí člověk očistit (různé druhy modloslužby a cizí myšlenky), a musí své srdce navrátit k Hospodinu. 
Je zde prakticky popsán celý proces "tešuva" (návrat k Hospodinu), kterým by měl každý z nás projít před Roš Hašana - odvrhnout všechny špatné zvyky a myšlenky, litovat všech prohřešků, zavázat se k opuštění těchto cest, a cele navrátit své srdce k B-hu. 
Je to činnost vnitřního rozjímání, kdy každý zpytuje své srdce a myšlenky - jakým je člověkem a židem a jaký je jeho vztah k Hospodinu. 
Verše 30,11-14 výstižně říkají - 
"Tato micva Ti není vzdálená, není v nebi a není za mořem, abys řekl, kdo nám ji přinese. 
Neboť je velice blízko v Tvých ústech a Tvém srdci, abys ji udělal". 
(Ústa jsou symbolem k vyznání hříchů, srdce je vnitřní proměna myšlenek a citů.) 
Když člověk naplní svou povinnost, tak B-h slibuje, že dostane požehnání a dlouhý život - 
"Budeš milovat Hospodina…a přilneš k němu, neboť On je Tvůj život a dlouhost Tvých dnů, abys bydlel v Zemi, kterou Ti slíbil".

"Vehaja bešamo..šalom jihje li…lo jove Hašem sloach lo" - 
"A když uslyší..budu mít pokoj…neodpustí mu B-h". 
Věčná otázka lidí ve všech pokoleních je - 
Jak to, že hříšníci mají dobrý život a úspěch? 
A proč spravedliví mají často trápení? 
Jsou dvě skupiny lidí, dva různé přístupy a řešení na tyto existenciální otázky. 
První typ je ten, který prohlásí, že jelikož se dějí nespravedlivé věci ve světě (tak se mu jeví), znamená to, že žádný B-h není, a proto opustí víru a stane se "kofer" - bezbožník ("život je jen náhoda..."). 
Druhý typ je ten, který věří a připouští i náboženské vysvětlení odměny a trestu. 
Tento princip zjednodušeně říká, že spravedlivý dostává na tomto světě trest za hříchy, kterých se dopustil (není na světě nikdo, kdo by byl bez hříchu - viz Moše), a tím si odpykává trest do budoucího světa, kde už bude pro něj jen odměna. 
Zlý člověk naopak dostává na tomto světě odměnu, za tu trošku dobrých věcí, které udělal, a to je úspěch, který u něho vidíme, v budoucím světě již na něj čeká jen trest za tu většinu špatností, kterých se dopustil. 
Jelikož je budoucí svět věčný a současný fyzický svět dočasný, je jasné, kde je lepší dostat trest a kde odměnu. 
Náš druhý typ zná toto teologické vysvětlení a v podstatě mu věří, vzbuzuje to v něm však opačnou reakci - zlobu na Hospodina. 
Rozhodne se být "mored" - buřič proti B-ží autoritě, a proti tomuto principu uspořádání světa. 
První typ tzv. "kofer" je na tom mnohem lépe, protože se mu mohou jednoho dne otevřít oči, uvědomit si B-ží vládu nad světem a přijmout ji. 
Druhý typ, tzv. "mored" je na tom hůře, protože ví, že je B-h, který řídí svět, jenomže on se s Ním "teologicky neshodne" a odmítá existující řád. 
Takový člověk nemá reálně šanci na nápravu, je v zakletí svého rozumu a svých pojmů spravedlnosti. 
Vytvořil si svůj filosofický názor, který staví nad Hospodina - on ví lépe, jak by měl svět být řízen. 
(Celé téma je samozřejmě mnohem komplikovanější a je třeba se jím do hloubky zaobírat - udělali jsme si zkratkovitý obraz pro naši potřebu.) 
V našem verši je celý princip přesně zachycen - "a bylo, když slyšel (myšleno přijal poselství za pravdivé)"…"řekl si ve svém srdci - půjdu podle svého srdce a budu mít pokoj"…"a neodpustí mu B-h (ne proto, že nechce, ale proto, že to nejde - člověk se sám rozhodl, že "nehraje")". 
Jelikož je lidem dána, jako největší dar, možnost svobodné volby, každý je "svého štěstí strůjcem". 
Tento dar se pro něj může stát i tím nejhorším trestem. Člověk zde není proto, aby pochopil všechny principy (zvlášť ty duchovní) světa, ty jsou dané a nám často nesrozumitelné, je zde proto, aby se pokusil co nejlépe naplnit svůj osud, život na tomto světě, v oblastech, na které má vliv - změna své osobnosti, a vylepšení lidské společnosti. 
Proto nás Tora nabádá a říká - 
"Věci skryté jsou Hospodinovi, a zjevné naše a našich synů, abychom je dělali".

 

ROŠ HAŠANA 

Brzy budeme slavit svátek Nového Roku. 
Není to jen Nový Rok ve smyslu kalendářním, ale měl by být novým, novinkou, změnou v našich životech. 
Nejde jen o to si připomenout židovskou tradici, kterou náš národ již tisíce let slaví a která si to zaslouží, jde o to, aby se každý z nás pokusil stát se novým člověkem. Roš Hašana je výzvou pro nás, přestat nechat se unášet automatickým tokem našich životů, probudit se z letargie našeho bytí a nově se podívat na sebe a na své okolí. 
"Žiji tak, jak jsem kdysi chtěl, dělám věci tím způsobem, jak jsem si jako "teenager" předsevzal, cítím lidi, s kterými žiji, jejich potřeby a bolesti?" 
Dám nám všem radu - zkusme si představit, že se nám něco traumatického stalo v životě (přežili jsme smrtelnou nehodu, nebo chorobu - B-h chraň, nikomu nepřeji takové věci - zvláštní je, že k probuzení je většinou třeba neštěstí, když jde vše dobře, člověk má tendenci "spát"). 
Po takovém zážitku lidé zcela přehodnocují své postoje a žebříčky hodnot, a zcela nově se staví k realitě a svému životu. Uvědomují si nedůležitost věcí, které si mysleli, že jsou nezbytné, a nezbytnost věcí, které považovali za nedůležité. 
Do takového duševního rozpoložení bychom se měli snažit vpravit s přicházejícím Novým rokem. 
Není to Nový rok radostných oslav, jak známe z jiných kultur, je to existenciální výzva a požadavek od Hospodina - "Přichází nová etapa světa. 
Zasloužíš si, abys v ní byl, a jestli ano, tak v jaké podobě a osudu? Rozhodni se, je to v tvých rukách!" 
Nechci být příliš patetický, a také nechci nikomu nahánět strach, jen se s Vámi dělím o pocity, které se mně teď samotnému honí hlavou. 
Příliš jsme si zvykli pěstovat vnější formy našich oslav a málo se zamýšlíme nad vnitřním obsahem. 
Je třeba se plně snažit pochopit a procítit obsah (co je to Den soudu), abychom si dokázali vážit našeho židovství a předat ho živé dál, našim dětem. 
Hlavní micvou Roš Hašana je troubení na "šofar" (beranní roh). 
Je připomínkou na obětování Jicchaka Abrahamem. 
I Abraham v této nejtěžší zkoušce svého života, musel zcela zbortit všechny své představy o B-hu a soustředit se jen na to, co je důležité a co je jádrem jeho víry v B-ha. 
Díky tomu, že to dokázal, stal se naším Praotcem a bude navěky připomínán v našem národě. 
Syrový zvuk "šofaru" děsí, třese a odbourává veškerý balast z našich životů. 
To musíme mít na mysli až půjdeme do synagogy poslouchat troubení "šofaru", a s takovým vědomím nabudou i naše příjemné části Roš Hašana zcela jiných dimenzí. 
Přeji nám Všem, abychom tyto svátky cítili, že rok je pro nás opravdu "nový", radost pramenící z vědomí našeho vztahu k Hospodinu, a jistotu, že ze Dne soudu vyjdeme se zásluhami, do dobrého a šťastného nového roku.

Šabat šalom

Ktiva vechatima tova

Rabín Moše Ch. Koller

 

/Převzato z www.olam.cz/