Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Sidra Vaetchanan

12. 8. 2014

 

Výklad sidry Vaetchanan

(Deut. 3,23 – 7,11)

 

Z počátečních pasáží knihy Devarim, které obsahují promluvy Mošeho a bohoslužebné řády, si povšimneme podrobněji sidry Vaetchanan a haftary k sidře Ree. 
V sidře Vaetchanan se nachází řada důležitých pasáží, mezi nimi především "matan Tóra" - darování Tóry na hoře Sinaj (4,10-13), "aseret ha-dibrot" - Desatero (5,6-21), Šema Jisrael (6,4-9), příkaz o studiu Tóry, o zachování příkazů Božích apod. 
Jedním z nejzajímavějších veršů nacházejících se v této sidře je "Nepokoušejte Hospodina, Boha svého, jako jest Ho pokoušeli v Mase (6,16)." 
Raši ve svém výkladu říká, že verš má varovat lid před tím, aby nevystavoval Hospodina zkoušce, jako se to stalo, když naši předkové vyšli z Egypta na místě nazývaném Masa. 
Toto vyprávění se nachází v knize Šemot (17,1-7). Izraelci putovali z pouště Sin a utábořili se v Refídim, kde nebyla voda. 
Žíznivý lid si stěžoval na Mošeho a ten se obrátil k Hospodinu, který mu přikázal, aby vzal svou hůl a před očima všeho lidu s ní udeřil do skály, aby z ní vytryskla voda. A dále je řečeno: 
"Toto místo pojmenoval Masa a Meriba (tj. pokušení a spor) podle sporu Izraelců, a protože pokoušeli Hospodina pochybováním: Je mezi námi Hospodin nebo není? (17,7)". 
V sidře Vaetchanan tedy Hospodin varuje lid Izraele před tím, aby ho podrobovali zkoušce, jako to učinili v Masa. 
Též Ramban (Nachmanides) v komentáři k tomuto verši vykládá, že nelze vyžadovat od Hospodina neustále zázraky, tyto ztratí svou cenu a svůj smysl. 
Ten kdo plní příkazy připomínající zázraky, které nám učinil Hospodin v Egyptě a na poušti a plní zákony - chukkim, i když nechápe jejich smysl, bude odměněn a není třeba pro příští generace požadovat zázraky. 
Stačí, když se budou ptát starců a ti jim budou vyprávět o zázracích, které se v minulosti staly. 
Téma odměny za vykonávání micvot je stále živé a zajímavé poučení o něm nám přináší talmudický traktát Taanit: 
Řekl rabbi Jochanan: co znamenají slova Desátek budeš odvádět (hebr. aser teaser) z veškeré úrody své setby, která přichází z pole tvého každoročně (Devarim 14,22). 
A rabbi Jochanan odpovídá: aser - kde šetit ašer, tzn. odevzdej desátek, abys zbohatl, díky vykonání micvy desátku. 
A když rabbi Jochanan potkal nejmladšího syna Reš Lakiše a zeptal se ho: co jsi se dnes naučil? chlapec odpověděl aser teaser (Desátek budeš odvádět). 
Na to mu rabbi Jochanan vyložil význam aser teaser a řekl mu: jdi a zkoušej (Hospodina). 
Chlapec však namítl: vždyť je psáno: 
Nebudete pokoušet Hospodina, Boha svého. 
Na to mu odpověděl rabbi Jochanan: 
Tak řekl rabbi Hošaja. Kromě toho je též řečeno: 
"Přinášejte do mých skladů úplné desátky. 
Až bude ta potrava v mém domě, pak to se mnou zkuste (zkoušejte mě), praví Hospodin zástupů. Neotevřu vám snad nebeské průduchy a nevyleji na vás požehnání? 
A bude po nedostatku (Malachi 3,10)" 
Talmud tedy připouští vykonávat micvu s nadějí, že obdržíme odměnu, v tomto konkrétním případě další a další úrodu, z níž je možno odvádět desátky a zasloužit si tak požehnání. 
A též v Šulchan aruchu je řečeno: Almužna - cedaka, kterou člověk dává, přináší bohatství. 
A tak, i když je obecně zakázáno zkoušet Hospodina, tímto způsobem je to dovoleno. 
Sidra Ree obsahuje varování lidu před modloslužbou v Zaslíbené zemi a příkaz přinášení obětí pouze v Bejt ha míkdaš. 
Sobota, o níž čteme tuto sidru, spadá do zvláštního období začínajícího po tiša be-av a končícího před Ros ha-šana. 
V tomto období je celkem sedm sobot nazývaných ševa de-nechamata nebo ševa šabbatot šel nechama. 
Haftary, které se během tohoto období čtou, jsou všechny vzaty z knihy proroka Ješajahu a přinášejí slova povzbuzení a naděje ve spásu po třech týdnech beznaděje a zoufalství předcházejících tiša be-av a nazývaných "bejn ha-Micrajim." 
Celý měsíc pak obdržel nové jméno; místo av byl nazván menachem av, aby byla tak vyjádřena jistota, naděje a optimismus vize proroků Izraele. 
Haftara k sidře Ree je pasáž z proroka Ješajahu 54,11 -55,5, v níž prorok volá k lidu Jisraele: 
"Anja soara lo nuchama..." - "Ty utištěná, vichrem zmítaná, útěchy zbavená." 
Lid Jisraele je zde přirovnáván k ubohé ženě, která žije těžký život a není nikoho, kdo by jí poskytl útěchu a dodal jí naději. 
Avšak v budoucnosti, říká prorok, jí svitne naděje i slitování a její život se změní (54,11-12). 
Žena je symbolem pokořeného Jeruzaléma, který se však v budoucnu opět změní v město, jehož základy budou pevné jako safír, hradby jako rubín a brány jako beryl. 
V haftaře se nachází i další zajímavý verš: 
"Všichni tví synové budou Hospodinovými učedníky (54,13). 
"Podle prostého výkladu budou všichni synové Izraelští v budoucnu vzdělaní, budou chodit po cestách Hospodinových a budou zběhlí v Tóře. 
Verš se stal předmětem diskuse i v době talmudu, jak o tom svědčí následující krátká pasáž v traktátu Berachat, jíž naší úvahu ukončíme: 
"Řekl rabbi Elazar, řekl rabbi Chanina: Talmide chacha-mim marbim šalom ba-olam - učenci rozmnožují mír na světě - neboť je řečeno: 
A všichni tvoji synové budou Hospodinovými učedníky, hojnost pokoje zjednám tvým synům (hebr. banajich) (Ješahajahu 54,13)." 
"Nečti banajich - tví synové, ale bonajich - ti kteří vzdělávají mír. " Tak rabbi Elazar pomocí nepatrné změny vyslovil názor, že čím více je na světě moudrých a vzdělaných lidí, tím je i více míru na světě.

 

/Převzato z www.olam.cz/

Sidra Vaetchanan.doc

Sidra Vaetchanan.pdf