Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Balak 2015

4. 7. 2015

Výklad sidry Balak
(Num. 22,2 – 25,9)

"Ašer tevarech mevorach vaašer taor juar" - 
"Co požehnáš, bude požehnané, a co prokleješ, bude proklaté". 
Příběh, který se nám v týdenní paraše vypráví, je o moabském králi Balakovi. 
Poté, co viděl, jak Izrael vojensky porazil jeho souseda - emorejského krále Sichona, začal se obávat o vlastní budoucnost. 
Pochopil, že normálními, vojenskými cestami proti Izraelcům neuspěje, a uvědomil si, že musí proti nim bojovat jejich vlastními zbraněmi. 
Síla židovského národa je ve slově - celá jeho existence, vyvolení a vedení se zakládalo na rozmlouvání s B-hem, a proto, jestli on - Balak, chce proti němu uspět, musí si najít "přímluvce" u B-ha, a snažit se obrátit osud vyvolení židovského národa. 
A tak se obrátil na největšího proroka v okolních národech - Bileama, o kterém bylo známo, že je schopen rozmlouvat s Hospodinem. 
Říká se, že Bileam byl na stejné duchovní úrovni jako Moše. 
Tak, jako byl Moše prorokem Israele, Bileam byl prorokem pro ostatní národy. 
Spojil se s mudrci Midjánu, aby mu pomohli přesvědčit Bileama. 
Proč právě z Midjánu? Předpokládal, že oni jsou těmi správnými spojenci, vždyť i Moše byl vychován v Midjánu a prožil tam většinu svého života. 
Přestože byl Midján přirozeným nepřítelem Moabu, spojili se svorně proti společnému nepříteli - Israeli. 
Když společně přišli k Bileamovi, midjánští čarodějové rychle pochopili, že se Bileamovi nepodaří proklít Israel, protože jim řekl, aby počkali, přespali u něj a ráno jim dá odpověď, poté, co si v noci promluví s B-hem. 
Z toho pochopili, že nemá sílu a moc změnit B-ží rozhodnutí, a odešli. 
V nočním rozhovoru s B-hem Bileam žádal o dovolení proklít Israel, přičemž použil výrazu - "kava", což je horší forma prokletí, než žádal Balak. 
Z toho vidíme, že Bileam nenáviděl Israel více než Balak, kterému stačilo, aby ho nechali na pokoji, kdežto Bileam je chtěl sprovodit ze světa - byl ješitný a nesnesl pomyšlení, že nebude více rozhodovat o osudech národů, ale bude se muset podřídit B-ží vůli. 
Hospodin mu nařídil, aby nechodil k Balakovi, jelikož Israel je Jím požehnaný národ. 
Bylo v tom skryté varování pro Bileama, aby se nepokoušel "angažovat". 
On však ve své ješitnosti nebyl ochoten přiznat svou podřízenost B-hu, a tak poslům interpretoval odmítnutí s nimi jít tím, že nejsou dostatečně důležití na to, aby s nimi šel. 
Tak to pochopil i Balak a poslal podruhé ještě důstojnější hodnostáře a slíbil mu větší odměnu. 
Když Hospodin viděl jeho zatvrzelost, dal mu zdánlivý souhlas, aby mu dal šanci se ukáznit a plnit Jeho vůli. 
Místo toho Bileam okamžitě spěchal k Balakovi, a chtěl proklít židovský národ. 
Proto je následně psáno, že se B-h rozlobil na Bileama, že se snaží prosadit svou. 
Kdyby chtěl skutečně upřímně pochopit B-ží vůli, musel se přinejmenším pozastavit nad tím, že B-h "změnil názor". 
Jak je to možné? Pravda je taková, že chtěl slyšet, co mu vyhovuje a zneužít to k vlastním ambicím. 
(Dobře známe případy lidí, kteří mají plná ústa B-ha, ale ve své podstatě se Ho snaží jen zmanipulovat ke svým vlastním plánům a "řídí" se Jím tak, jak je pro ně výhodné.) 
Když Bileam mluvil s posly, zamlčel jim, že ho B-h posílá pod podmínkou, aby řekl jen to, co mu On vloží do úst. 
Proto si poslové mysleli, že B-h změnil názor a souhlasí s prokletím Israele. 
Způsobil tím obrovský "chilul Hašem" - znesvěcení B-ha, protože to vypadalo, jakoby byla Jeho vůle proměnlivá. 
A také v budoucnosti, kdy nakonec bude nucen požehnat Israel, znovu to bude chápáno jako další změna B-ží vůle. 
Národy budou chápat B-ha jako proměnlivé "kolo štěstěny", a neuvědomí si, že vše bylo způsobeno jen ješitností Bileama. 
Pro tuto velikou škodu a zkreslení B-žího sdělení světu, si vysloužil jeden z nejtěžších trestů - bude vymazán a nemá podíl na budoucím světě. 
"Vajiftach Hašem et pi ha-aton" - "A otevřel B-h ústa oslice". 
Nelze říci, že B-h je přísně trestající bez toho, aby dal člověku šanci k nápravě. 
Poté, co Bileam vyrazil na cestu na své oslici, postavil mu Hospodin do cesty anděla, aby ho odstrašil a zastavil na jeho cestě. 
Za normálních okolností by ho Bileam musel svým prorockým zrakem okamžitě spatřit. 
Ve své touze dokázat, že on je pánem situace se však Bileam stal naprosto zaslepený a nic neviděl. 
Tora humorně zvýrazňuje tuto slepost tím, že jeho oslice bez problémů vidí anděla a z hrůzy před ním se vzpírá pokračovat v cestě. 
Jednou, podruhé, potřetí. 
A Bileam stále nic nevidí a ani se nezamýšlí, proč se jeho oslice tak divně chová. 
Místo toho jí mlátí a nadává a chce, aby šla dál. 
Až to nakonec B-h už nemůže vydržet, otvírá ústa oslice, která s ním začne vést disputaci o tom, proč se tak chová - 
"Už jsem ti to někdy udělala?" A Bileam odpoví: "Ne". 
Ještě pořád mu nic nedochází a ani mu nepřipadá divné, že oslice mluví! 
Teprve teď mu B-h násilím otvírá oči, najednou i on vidí anděla a vyděsí se. 
Možná si při čtení tohoto tragikomického příběhu lidé myslí - jak může být Bileam tak hloupý? 
Vždyť je to prorok! 
Ale nenechme se příliš unést a zjednodušeně se mu vysmát. 
Kolikrát my sami se v životě chováme naprosto stejně jako Bileam!? 
Aniž bychom se radili s Hospodinem a snažili se naslouchat, co nám říká, rozhodneme se pro něco, co považujeme za správné, a nenecháme se v naší zatvrzelosti ničím zviklat. 
A stále nám B-h posílá do cesty anděly, abychom se na naší chybné cestě zastavili, a my je odmítáme vidět, a ještě se "vztekáme", kdo nám to "hází klacky pod nohy" v našem úsilí. 
Tento příběh pro nás může být velkým ponaučením, jak se v našich životech chovat. Nebýt si sebou příliš jistí, a neustále se snažit konfrontovat s naším vnitřním hlasem (andělem), jestli to, co děláme a kam směřujeme, je skutečně to správné pro nás, pro okolí i pro B-ha. 
Když anděl hovoří s Bileamem, říká mu: "Tvoje cesta je proti mně". 
A Bileam okamžitě alibisticky reaguje a nabízí, že se vrátí. 
Tím však zpečeťuje svůj osud! 
Snaží se totiž vyvléknout ze situace a zbavit se zodpovědnosti. 
Co si pomyslí Moab? 
B-h zase změnil názor a Bileam za nic nemůže. 
To mu Hospodin nedovolí, musí jít a říci přesně to, co mu bude nařízeno - místo prokletí Israele jeho požehnání, a dostane se mu místo slávy a peněz jen opovržení a výsměch od Moabu. 
Všichni uvidí, že Bileam není pánem situace, je jen nástrojem v B-žích rukou - on sám se přivedl do této situace a obviňovat může jen sám sebe. 
Příběh má i zajímavou dohru. 
Jelikož způsobil Bileam tak silné naděje u Balaka, donutil ho moabský král, aby se třikrát pokusil o prokletí Izraele. 
Místo toho z něj nakonec vzešla požehnání, která ještě více posílila pozici Izraelců. 
Přestože byl Bileam nucen požehnat, neodpustil si vložit do požehnání svoji nenávist. 
Řekl - "Ma tovu" - "Jak jsou dobré (tvé stany)". 
Rabi Elazar ben Azarja vysvětluje, že slovo "tovu" je minulý čas - "byly dobré". 
Čímž chce Bileam říci, že v minulosti byl židovský národ dobrý, ale nyní (v jeho době) už nikoliv. 
Tím se stává prakticky praotcem všech antijudaistických ideologií. 
Všichni, co nenávidí židy, je chválí v době Bible, ale odsuzují v současnosti. 
Tento přístup zůstává u většiny národů stále aktuální - jedním dechem děkují židům za Bibli, z které vychází celá morálnost a etičnost světa, a současně hovoří o negativním vlivu židovství (popř. státu Israel) na dnešní dění ve světě. 
"Vajachel ha-am liznot" - "A začal lid smilnit". 
Odkud přišel tento nový hřích židovského národa? 
Jeho kořen byl v radě, kterou dal Bileam Moabu. 
Když s ostudou odchází, dává poslední radu, jak přemoci Izrael. 
Řekl jim, že B-h Izraele nenávidí smilstvo, a toho lze proti nim využít. 
Vidíme, že Moab obětoval své dcery pro to, aby svedli muže z Izraele, což není normální v předválečném stavu. 
Chtěli dosáhnout toho, že B-h za smilstvo zavrhne svůj lid a požehnání, které ho chrání. 
Z vyprávění jsme svědky toho, že se jim to do značné míry podařilo, a kdyby nebylo v poslední chvíli zásahu Pinchese, kdoví, jak by celá situace dopadla. 
Už samotný vůdce kmene Šimon - Zimri si naprosto otevřeně přivedl svou midjanskou souložnici, před očima celého Israele a Mošeho, do svého stanu. 
Moše byl proti němu bezmocný a situace vypadala velmi kriticky. 
Podle klasického zákona nebyla možnost se proti Zimriho jednání postavit. 
Když se žid rozhodne chovat jako goj, jak mu v tom lze zabránit? 
Je možno se mu snažit domluvit a modlit se za něj - ale rozhodnutí spočívá na jeho svobodné vůli. 
Naštěstí zde byl Pinchas, který věděl, že v případě celkového ohrožení národa přichází ke slovu halacha - 
"Kanaim pogim bo" - "Horlivci mohou zasáhnout". 
Sebral se, šel a zabil Zimriho společně s midjánskou princeznou Kozbi. 
Jeho bleskový zákrok přišel na poslední chvíli, protože v následujících verších vidíme, že již začala řádit smrtelná rána od B-ha, která stačila vyhubit 24 tisíc z lidu, za jejich opuštění B-ha a smilstvo. 
Cudnost je jeden z pilířů židovství, a přestože to v dnešním promiskuitním světě může připadat lidem jako anachronismus, má rozhodující vliv na duchovnost a morální hodnoty, jak jednotlivce, tak i celé společnosti. 

Šabat šalom 
Rabín Moše Ch. Koller

/Převzato z www.olam.cz/

balak2015.pdf

sidra balak 2014 zde