Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Jod

29. 1. 2015

OTIJOT

Písmena

 

yod1.jpgDesáté písmeno v hebrejské abecedě je písmeno Jod, přináležející desátá sefira je Malchut - Království nebo
Šechina - Přítomnost. Biblická postava David a B-ží jméno Adonaj Melech, neboli Pán a Král. Barvou Malchut/Šechiny je tmavě modrá. V židovském výtvarném umění byla tato sefira často zobrazována jako zahrada Eden. Představuje sedmý den stvoření - Šabat. Jod znamená také ruku, vztaženou ruku Hospodinovu, která nás vyvádí z Egypta, z otroctví.

David – muž podle B-žího srdce“ (1Sam.13,14). Proč a jak je to možné? Co na něm jen Pán B-h viděl tak úžasného, že dostal tuhle výjimečnou známku? Ano, byl určitě odvážný, vždyť se nebál jako „mládeneček“ postavit obru Goliáši jen s kamínky a prakem.
Ale začteme-li se dál do příběhu, zjistíme, že byl také veliký, opravdu veliký hříšník. Dopustil se cizoložství, a za to byl tenkrát v Izraeli trest smrti. A aby na tom nebylo dost, zosnoval úkladnou vraždu manžela ženy, se kterou zcizoložil! Konec konců moc se neosvědčil ani jako otec svých dětí, nevychoval je právě nejlépe. To, že také lhal a podváděl,
je už jenom maličkost. Jako panovník byl ovšem skvělý, i když také trošku samolibý – nechal svévolně sečíst Boží lid, aby se mohl chlubit, co všechno dokázal.

Nikdy nepochopíme B-ží měřítka! Jisté je, že Pán B-h nesnáší vlažnost, „buďte studení nebo horcí“ a David byl, dozajista, vřelého srdce (uměl se dětsky, bezelstně radovat – „poskakoval“) a to srdce tlouklo bez výhrad pro Hospodina. Čteme o tom v jeho verších
a žalmech, které nám tady po něm zůstaly až do dnešních dnů a jsou posilou i útěchou životním ztroskotancům, těm z nás, co také stále znovu padají a zase ztěžka vstávají. David je jeden z nás, bál se, miloval, klesal, padal, vstával, ale při tom všem s horoucností toužil po B-ží
blízkosti, po B-žím odpuštění, po čistém srdci. Svoje hříchy vyznával
B-hu v hlubokém pokání. A Pán B-h mu odpouštěl, žehnal, ochraňoval
a miloval ho. On totiž posuzuje lidský život ze širších hledisek,

vidí souvislosti a z naší všelijak pošramocené, bezvýhledné přítomnosti udělá vítěznou, triumfální budoucnost.

David byl z „B-ží vůle král“! Pro tuto funkci ho vybral B-h sám a ten jej také měl stále na zřeteli. Celý život Davida provázela
Šechina - B-ží Přítomnost. Byl to vztah skutečně výjimečný.

Ukázka Davidovy vášnivé lásky k B-hu je žalm 63:

BOŽE, TYS BŮH MŮJ! HLEDÁM TĚ ZA ÚSVITU,

MÁ DUŠE PO TOBĚ ŽÍZNÍ.

MÉ TĚLO TOUHOU PO TOBĚ HYNE.....

TVÉ MILOSRDENSTVÍ JE LEPŠÍ NEŽ ŽIVOT...

 

Desítka, jak už bylo na začátku řečeno, desáté písmeno v hebrejské abecedě je Jod, což v překladu znamená ruka. Ruka má deset prstů. Desítka je symbolem dokončenosti, ucelenosti a dokonalosti. Svatý Augustin řekl: „Desítka označuje plnost moudrosti“. Máme přece „desatero B-žích přikázání“, která shrnují do dokonalého celku Jeho požadavky na člověka. V Bibli
je kromě desatera desítka zmiňovaná vícekrát. Jen namátkou: placení desátku (desátého dílu z úrody, dnes bychom řekli ze zisku), deset ran egyptských, které přinutily faraóna, aby propustil izraelský národ z otroctví, podobenství o deseti pannách, o deseti hřivnách a dál ve Zjevení sv. Jana: „Tu jsem viděl, jak se z moře vynořila dravá šelma
o deseti rozích a sedmi hlavách; na těch rozích deset královských korun...“ (Zj. 13,1)

Podle židovské tradice je B-h jednota deseti tvořivých sil – sefirot (slovo sefira má základ ve slově „sáfar“- počítat, vyslovit, vyprávět). Desítka
je tedy číslem B-žího sebesdílení. A k desáté sefiře jsme se v našem cyklu právě dostali. Jen pro oživení paměti uvedu jména jednotlivých sefirot :

 

Keter –Koruna (prozřetelnost, udržující vše v rovnováze)

Chochma – Moudrost

Bina – Porozumění

Chesed – Milost, milosrdenství

Gevura – Soud a spravedlnost

 

Tiferet – Krása, která nepomíjí

Necach – Věčnost

Hod – Sláva

Jesod – Základ

Malchut - Království

 

Těchto deset jmen se znázorňuje jako Strom Života. Rabín Abraham Kohen Herrera napsal ve své knize Brána nebes následující hymnus:

„.......deset nesmazatelných B-žích jmen, deset atributů B-žího vznešeného majestátu, deset prstů B-ží ruky, deset světel, kterými vyzařuje sám sebe, deset rouch, jimiž je oděn, deset vizí,
v nichž se zjevuje, deset forem, jimiž vše zformoval, deset svatyň,
v nichž je oslavován, deset stupňů proroctví, v nichž se manifestuje, deset kateder, v nichž vyučuje, deset trůnů, z nichž soudí národy,
deset oddělení ráje pro ty, kteří jsou toho hodni, deset stupňů, po nichž sestupuje a po nichž lze k Němu vystoupit, deset táborů, z nichž vychází veškeré požehnání, deset účelů, po nichž všechno touží, ale dosáhnou jich než spravedliví, deset světel, která osvěcují všechny ty, kdo jsou obdařeni intelektem, deset druhů ohně, který uhasí všechnu žádost,
deset druhů slávy, která oblaží všechny čisté duše, deset slov, jimiž byl stvořen svět, deset duchů, jimiž je svět uváděn do pohybu a udržován při životě, deset čísel měr a vah, jejichž pomocí je vše počítáno, váženo
a měřeno, deset zkušebních kamenů, jimiž je zkoušeno dovršení všech věcí, deset kategorií, v nichž je vše obsaženo.......“
(text, zveřejněný
na internetu).

Na závěr chci jen říci, že ať se ponoříme do studia B-žích věcí z kterékoliv strany, nemůžeme se minout s poznáním, že ve všem, co se stalo, co se děje a bude dít je patrná Jeho vodící ruka. Naše mysl není schopna obsáhnout všechny souvislosti, ale i to poznání „z části“ je něco nádherného! Najednou nám jako reliéf vystupují spolu související body
a člověk se jich jako slepec dotýká se zatajeným dechem a žasne
a žasne...!

David sjednotil dvanáct izraelských kmenů do jednoho království a jeho syn, „moudrý“ Šalamoun, svou nemoudrostí způsobil jeho rozpad,

uctíval jiné bohy. Ale přesto tváří v tvář neodvratnému konci Davidova království ohlašuje prorok Izajáš, že z rodu Davidova vzejde nový spravedlivý panovník, na němž spočine Hospodinův duch: „I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. Na něm spočine duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumnosti, duch rady
a bohatýrské síly, duch poznání a bázně Hospodinovy.
Bázní Hospodinovou bude prodchnut. Nebude soudit podle toho, co vidí oči, nebude rozhodovat podle toho, co slyší uši.........“ (Iz. 11,1-5)

David a Mesiáš, Davidovo království a Boží království, trůn
a oltář. Podobnosti a význam podle B-žího plánu. Nátan prorokoval Davidovi: „Tvůj dům a tvé království budou před tebou trvat navěky, tvůj trůn bude navěky upevněn“. (2Sam.7,16)

O B-žím království často mluvil Kristus: „Hledejte především Boží království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno“. (Mat. 6,33)

Když Pilát soudil Ježíše, ptal se ho: „Ty jsi král Židů?…..
Ježíš řekl: „Moje království není z tohoto světa..... Já jsem se proto narodil, a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě…..
(Jan 18, 33-37)

A tak přes veškeré protesty byl nad hlavu ukřižovaného Krista přibit nápis JEŽÍŠ NAZARETSKÝ, KRÁL ŽIDOVSKÝ ve třech jazycích, v hebrejštině, latině a řečtině:

 

Iesus Nazarenus rex Iudaeorum[1]
ουτος εστιν ο βασιλευς των ιουδαιων

(Iésús ho Nazóraios ho basileus tón Iúdaión)
ישוע הנצרת מלך היהודים

(Yeshu'a HaNazerat Melek HaYehudim)[2]

 

Marta Srbová

 

malchut.jpg

 

Deset Božích projevů –sefirot – je možno poznávat a prožívat, lze po nich sestupovat od desátého k prvému. Nejvyšším poznatelným stupněm je keter aljon-nejvyšší koruna božství, kterou nelze srovnat se žádnou jinou existující věcí.

 

[1] Zkratka těchto latinských slov (INRI) je ve stylizované podobě součástí mnoha krucifixů a jiných zobrazení ukřižovaného Krista. (Wikipedia)

[2] Janovo evangelium uvádí, že takový nápis umístil na Ježíšův kříž Pontius Pilatus v těchto třech jazycích – hebrejštině, latině a řečtině – samozřejmě bez transliterací, uvedených v závorce. (Wikipedia – upravil P.T.)

jod.pdf

jod.doc