Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zajin

10. 10. 2014

 OTIJOT

Písmena

Sedmé písmeno hebrejské abecedy je Zajin, které číselně odpovídá sefiře Necach – Vítězství, Věčnost. 

hebrew-alphabet-drawing8.jpeg

 
Sedmé B-ží jméno je Adonaj Sabaot, neboli Pán zástupů. S písmenem Zajin je spojené Světlo. Jedná se o Světlo, které proniká všemi světy, je nezměrné a každá temnota před ním prchá. Má obnovující moc a probouzí k životu i naši paměť. V Bibli je často opakované slovo „pamatuj“(zachór). „Pamatuj na den sobotní, abys jej světil...“(2Moj. 20,8), „Pamatuj, že jsi byl otrokem v egyptské zemi a že tě Hospodin, tvůj B-h, odtud vyvedl...“(5Moj.5,15), „Pamatuj na Stvořitele svého ve dnech mladosti své“   (Kaz. 12,1). Pamatovat si, udržet něco v paměti, připomínat si, rozpomínat se. Náš Pán si přeje, abychom pamatovali na mocné činy, kterými projevoval svou lásku k člověku. Pamatovat na Hospodina, je jinými slovy i žít v poslušnosti. Vzpomínat znamená také oslavovat, že jsme něco překonali, že jsme byli vysvobozeni, že se nás někdo zastal a ujal, že nám někdo odpustil, že nás miluje a touží být v naší blízkosti.V měsíci září nebo nejpozději počátkem října nastává židovský Nový rok – Roš ha-šana. Tento svátek se také nazývá Zichron tr´ua neboli upamatování troubením. Je to tedy svátek, ve kterém se vzpomíná. Je třeba se rozpomenout na prohry, bolesti a pády, činit pokání a co je v našich silách napravit. Pamatovat si znamená totiž v neposlední řadě měnit se a růst na základě zkušenosti. Pro naši současnost i naši  v ě č n o s t  je nejdůležitější upamatovat se na svou „první lásku“ (rozuměj k B-hu) a ptát se, jestli stále hoří v našich srdcích jasným plamenem. Všechno co žije, hoří! Není tak těžké rozpoznat sílu toho plamene, pozná se podle míry naší touhy být v co nejtěsnější blízkosti a co nejdelším setrvávání u nohou nebeského Otce. To je stěžejní úkol pro náš život v tomto světě, snaha o trvalý a co nejtěsnější kontakt s tím, který nás do tohoto života poslal. Být karov me´od, - velmi blízko - je často bolestné, protože nic nesvatého se nemůže pohybovat v B-ží blízkosti, jsme proto postupně přepalováni, vybrušováni a tříbeni. I když se nám to nelíbí, právě v tom cizelování je naše Vítězství pro časnost i Věčnost.
 
Sedmička, zvláštní číslo, téměř ve všech národech po celém světě se stala číslem se zvláštním významem. Proč právě sedmička? Je to proto, co nám říká Bible 
o stvoření a ustanovuje sedmidenní týden? „...ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého B-ha....“
(5Moj. 5,14) Nebo je to sedm příkazů noachické Tóry, kterou dostali Noemovi potomci? Tato smlouva zaručuje trvalost přírodního řádu pod podmínkou, že lidstvo bude zachovávat v této smlouvě daná přikázání:  
1. Avoda zara  - zákaz modloslužebnictví (zákaz pochybovat 
o Boží existenci, zákaz víry v jiné bohy, zákaz přísahat 
při jménech bohů,zobrazovat B-ha nebo jiná božstva, kouzlit, věštit, provozovat hypnózu, spiritizmus)
2. Birkat ha-šem – rouhání (rouhat se B-hu a mluvit o něm ponižujícím způsobem,zákaz vytvářet nová náboženství)
3. Gilui arajot – smilstvo (zákaz cizoložství, incestu, homosexuálních vztahů, sodomie)
4. Heger – zabití (jde o úmyslné, promyšlené zabití – vraždu)
5. Ever min ha-chai (zákaz konzumace masa a krve z ještě žijícího zvířete, jde o zákaz brutality ke zvířatům)
6. Gezel – krádež a loupež (mimo to, co si každý pod těmito slovy představí, sem patří i předražování zboží a využívání mezer v zákonech za účelem obohatit se na úkor druhých)
7. Dinim – občanský zákon (jde o povinnost dodržovat občanskou spravedlnost)
Ježíš přirovnává dobu v níž žil Noe, a její stav k poměrům, které budou na světě před jeho druhým příchodem (Matouš 24,37-39).
V antickém světě bylo obdivováno sedm divů světa (egyptské pyramidy, visuté zahrady Semiramidiny v Babyloně, Artemidin chrám v Efezu, Diova socha v Olympii, mauzoleum v Halikarnassu, Rhódský kolos a maják na ostrově Faru). Šalamounův chrám byl prý sedmistupňový, ale i starobabylonské pyramidy měly sedm stupňů. 
Také hudební stupnice má sedm tónů. Zastupuje tedy sedmička dokonalost, ucelenost nebo plnost? 
 
Je zajímavé, že i v Bibli je mnoho zmínek o sedmičce. „Moudrost si vystavěla dům, vytesala sedm sloupů“ (Přísloví 9,1), 
Jákob musel sloužit sedm let, než se mohl oženit s milovanou Ráchel, 
ale dostal Leu a tak sloužil dalších sedm let (Gen.29,15-30). 
Josef vyložil faraonovi sen o sedmi tučných a sedmi hubených kravách 
a o sedmi klasech plných a sedmi vysypaných (Gen. 41,17-36). 
„...Hle, vidím svícen, celý ze zlata a na něm nahoře mísa se sedmi kahany. Všechny kahany na něm mají nahoře po sedmi hubičkách“ (Zach.4,2). „...Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, prohledávající celou zemi“ (Zach.4,10).
Až potud citáty ze SZ, ale v Novém zákoně najdeme poukázání na sedmičku možná ještě častěji. Modlitba „Otče náš“ obsahuje sedm proseb. A co teprve ve Zjevení sv. Jana, tam se sedmičkami nešetří. 
Před trůnem v nebi hoří sedm světel - to je sedmero duchů B-žích 
(Zjev. 4,5). Jan píše sedmi církvím v Asii (do Efezu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodikije). Beránek přijímá sedmkrát zapečetěnou knihu, sedmi andělům stojícím před 
B-hem bylo dáno sedm polnic a připravili se, aby začali troubit (Zjev. 8). Sedm andělů s nádobami sedmi hrůz, které budou vylity na svět. 
Nový Jeruzalém, ten nebeský, bude mít základy hradeb složené 
ze samých drahokamů, z nichž sedmý kámen je chryzolit, jehož barva 
je zlatozelená. Nesmíme zapomenout i na to, že člověka ohrožuje sedm smrtelných hříchů (pýcha, závist, hněv, lakota, necudnost, lenost a nestřídmost). Katolická církev má pak sedm svátostí. V přemýšlení o sedmičce nelze nezmínit opět pohádky, jak tomu bylo i u některých předchozích číslic. Pohádka Sněhurka a sedm trpaslíků, Sedmero krkavců. A co takové sedmimílové boty, které se vyskytují v nejedné pohádce. A potom tady máme sedmičku v jiném slova smyslu. Řekneme-li o někom, že je „sedmilhář“ myslíme tím člověka, kterému se nedá vůbec věřit. A sedmikráska, nemyslíte, že je ve své prostotě opravdu sedmkrát krásná? Není snad dokonalé, že se světlo rozkládá do sedmi barev a my se tak můžeme radovat z duhy, kterou stvrzuje B-h smlouvu mezi sebou a člověkem, že už nikdy nebude zlořečit zemi kvůli člověku a už nikdy nezahubí všechno živé? „ Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Kdykoliv zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody už nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva.“ (1Moj.9,13-16). Tajemství sedmičky asi neodhalíme, ale to přece nevadí, vždyť tajemství obohacují náš život prostě jen tím, že jsou.  Choďme v B-žím světle, hledejme Jeho blízkost a buďme svatí. Tak a jedině tak si zajistíme, že jednou budeme přebývat všichni spolu s naším Pánem v „sedmém nebi“.
Marta Srbová
 
 
 
 

Jazyky

ČeštinaEnglish