Jdi na obsah Jdi na menu
 

 

Vav

3. 10. 2014

Otijot

Písmena


vav1.jpg

Šesté písmeno hebrejské abecedy, písmeno Vav, patří mezi písmena jednoduchá.

Přináležející sefira je Tif´eret Krása, která se nachází ve středu Stromu života.

To, že ve středu Stromu života leží právě Krása, mne velmi překvapilo. Tak Krása, řekla jsem si, ta vlastnost, kterou dnešní svět povýšil nad inteligenci, vzdělanost, slušnost a pokoru!

Že by B-h také upřednostňoval tuto vlastnost, která se stala kultem dnešní doby? Vlastnost, pro kterou dívky skoro umírají hlady, pro kterou ženy, které vychovaly děti a pel krásné tváře je už opustil, ztrácejí práci a jejich manželé je opouštějí!? Takhle zjednodušeně ale uvažuje jen člověk ve své omezené malosti, ne však Stvořitel.

Šesté B-ží jméno je Eloha a to označuje samotný Strom života. Tady se pak Krása rozvětvuje na Ozdobu, Rovnováhu, Jas, Slávu, Radost 

a Život. Mezi těmito větvemi existují složité analogie, které vytvářejí aspekt té jediné reality.

I my sami si při bližším náhledu uvědomujeme, že Krása není jen bezchybná schránka, je to komplex mnoha vlastností. Však víme, že někteří mediálně známí lidé, o kterých se všeobecně říká, že jsou krásní, postrádají  n ě c o, co tu krásu činí živoucí. Mnozí působí tak trochu jako panenky bez života a bez ducha.To ale není Krása, to je jen líbivý nátěr, jen pozlátko. Někdo nebo něco, co je  s k u t e č n ě  krásné, vnese jas, pohodu a radost všude, kde se objeví. Skutečná Krása harmonizuje své okolí. Je to jako uslyšet ptačí zpěv, Mozartovu hudbu, jako běžet bos ranní rosou, uvidět vycházet nebo zapadat slunce, ale je to také ucítit na své hlavě pohlazení starou a vrásčitou maminčinou rukou, je to porozumění a vzájemnost. 

B-ží slovo v naší Bibli je nám Stromem života, který vnáší řád a světlo do rozbouřeného světa v nás a okolo nás. Přimkněme se k němu! Já to dělám často a je to Radost i Krása!

Šestka byla nazývána „numerus perfektus“ – je totiž slučována s dokonalostí. B-h stvořil svět v šesti dnech a tak vznikl i rytmus šesti pracovních dnů. Jako člověku bylo přikázáno šest dní pracovat a sedmý odpočinout, i země měla sedmý rok zůstat ležet ladem (Exodus 23,11).

V židovství hraje důležitou roli hexagram, šesticípá hvězda, která je tvořena dvěma překrývajícími se trojúhelníky, přičemž jeden směřuje špičkou dolů a druhý nahoru. Toto spojení má mnoho výkladů – setkání nebe a země, B-ha a člověka, spojení duchovního a pozemského světa, jednota ducha a hmoty, symbol spojení muže a ženy. V neposlední řadě je šesticípá hvězda symbolem sjednocení protikladů. K tematice šesticípé hvězdy – tzv. Davidova štítu by se toho dalo napsat mnoho, 

ale chci zmínit i další zajímavosti k číslici šest. Zvláštní postavení zaujímá šestka v životě Číňana. Čínský vzdělanec musel ovládat šestero umění: náboženský rituál, hudbu, střelbu z luku, řízení bojového vozu, psaní a počítání.

Důležitou roli hrála šestka i u Indiánů, ti zpodobňovali svět jako střed šesti světových stran. My obvykle mluvíme jen o čtyřech světových stranách – východ, západ, sever a jih, ale Indiáni přidávají ještě další dva základní směry a to nahoru a dolů. Říkají, že člověk by měl také sledovat co se děje nad jeho hlavou a pod jeho nohama. Šestka nám tedy připomíná celek v plnosti. Jen když vnímáme všechny základní síly bytí, můžeme najít své pravé místo v životě a plnit úkoly, které nám zde byly svěřeny k řešení.

Od nepaměti fascinovala člověka šestihranná včelí plástev a k úžasu jej přiváděla sněhová vločka, každá originální, vždy však šesticípá.

Máme pět smyslů, ale pro rozhodování často potřebujeme ještě jeden „šestý smysl“ – schopnost intuice, jakýsi senzor pro vnímání toho, co se blíží. 

Vzdor všemu, co pěkného zde bylo už o šestce napsáno, je v ní obsaženo cosi protibožského. V knize Zjevení se mezi Božími nepřáteli objevuje zvíře s číslicí jakéhosi člověka – „a je to číslo šest set šedesát šest...“

Šestka je tedy znakem lidské nedokonalosti, která se stále bouří a odporuje B-hu. 

Marta Srbová

bez-nazvu.jpg

  Sefíra Tif´eret – Krása 

 

vav.doc

vav.pdf